Wellness

„Bez wellness žádný fitness není trvalý. Bez fitness nemůžeš dosáhnout plnohodnotného wellness."

Wellness není jen sauna a masáž. Je to komplexní přístup k životu zahrnující fyzické, duševní a sociální zdraví. Bearrrfield tomuto tématu věnuje celou 10dílnou podcastovou sérii Primal Wellness (epizody 61–70).

Co je wellness

Termín „wellness" poprvé použil americký lékař Halbert L. Dunn v roce 1959 ve článku „High-Level Wellness for Man and Society". Definoval wellness jako stav optimálního zdraví a osobního rozvoje — ne jen nepřítomnost nemoci, ale aktivní úsilí o plný, uspokojivý život.

„To zdraví není stav nepřítomnosti nemoci — je to škála lepšího, nebo ještě lepšího, nebo ještě ještě lepšího fungování těla."

Tři rozměry wellness

Fyzické wellness

Tři základní pilíře, na kterých se shodnou všechny zdroje:

1. Pravidelná fyzická aktivita — silový trénink jako základ, ale i kardio, kloubní mobilita, otužování
2. Zdravá strava — vyvážená, z co největšího množství zdrojů. Jakýkoliv alternativní výživový směr, který něco omezuje nebo nadhodnocuje, jde definičně proti wellness.
3. Dostatek spánku — nejen regenerace těla, ale i mysli. Spánek ovlivňuje i schopnost cítit štěstí.

Duševní wellness

1. Stress management — ne relaxační techniky a mindfulness semináře, ale vystavování se nepohodlí, zvládání krizových situací, nucení se k odvaze
2. Emocionální inteligence — porozumění a řízení svých emocí, komunikace, schopnost vyrovnávat se
3. Podpora duševního zdraví — hledání profesionální pomoci, když je potřeba. Ne brečet na sítích, ale makat na tom.

Sociální wellness

Nejzanedbávanější aspekt, rozbitý internetem a sociálními sítěmi posledních dvou dekád:

1. Kvalitní mezilidské vztahy — vztahy jsou práce, kdo se jí naučí dělat líp, má lepší výsledky
2. Angažovanost v komunitě — nezištná pomoc, nedovolit kapitalismu připravit tě o duši
3. Komunikace a mezilidské dovednosti — když líp umíš cokoliv z vlastní hlavy předat světu, žije se v tom světě s vlastní hlavou mnohonásobně líp

Historické kořeny

Koncept wellness sahá tisíce let do minulosti:

• Antika — řecká kalokagathie, římské lázně, Hippokrates a jeho důraz na stravu a spánek
• Středověk — péče o zdraví spojená s náboženstvím, wellness se z obecné dostupnosti posunulo k aristokracii. Klášterní bylinkaření jako předchůdce farmacie.
• Renesance — návrat k antickým znalostem, vědecký přístup k medicíně, znovuobjevení lázeňství
• 18. století — léčivé lázně v Evropě, vnímání wellness jako cesty k tělesné i duševní síle
• 1950–1960 — Halbert Dunn a moderní definice wellness
• 1970–1980 — wellness součástí kulturního hnutí, nástup Weiderova fitness, oddělení wellness od fitness
• Přelom milénia — wellness jako globální fenomén, ale i příval bullshitu a nefunkčních procedur

Klíčový princip

„Metod je mrte, principů jenom pár. Tyhle principy známe ve velký míře už od antiky — a cokoliv na to navazujícího je jen interpretace v rámci doby."

K drtivé většině wellness procedur nepotřebujete speciální místo ani školeného profesionála. Patří k životu — jen je upozaďujeme nebo nevíme o jejich dopadu.